Může zaměstnavatel kupovat svým zaměstnancům pracovní oděvy? Může si výdaje na pořízení pracovních oděvů přiznat jako daňově uznatelné? Následující článek informuje o tom, jak je to s pracovními oděvy, kdy mají zaměstnanci právo na pracovní oděvy od zaměstnavatele.
Pracovní oděv jako ochranný prostředek
Zákon říká, že v prostředí, v němž oděv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo
plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též
pracovní oděv.
Zákon ale dále už nestanoví, které konkrétní profese a zaměstnání takto pracovní oděv vyžadují. Nicméně
je v zákoně dále uvedeno, že zaměstnancům musí být poskytnut pracovní oděv, aby je chránili před riziky,
která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci. Tudíž pracovní oděv, který
pouze chrání před klasickým znečištěním, se nedá uvažovat jako ochranný prostředek.
V případě, že autorizovaná složka schválí podnikateli pracovní oděv jako ochranný prostředek, může zaměstnavatel
výdaje na jeho pořízení brát jako daňově uznatelný výdaj. Takto brán pracovní oděv se
nepromítne do mzdy zaměstnanců.
Pracovní oděv jako stejnokroj
Zaměstnavatel může svým zaměstnancům pořídit jednotný pracovní oděv, neboli stejnokroj. Ten se nejčastěji
využívá pro rozlišení zaměstnanců a zákazníků (např. v obchodě, restauraci, ubytovacích
zařízení) a pro propagační účely. Stejnokroje jsou většinou označeny názvem a logem firmy.
Nošení jednotného pracovního oděvu musí být uvedeno v kolektivní smlouvě. Zaměstnanci nemohou
stejnokroj nosit i ve svém volném čase a tudíž není vlastnictvím zaměstnance.
Výdaje na pořízení a údržbu jednotného pracovního oblečení jsou daňově uznatelným výdajem.
Běžný pracovní oděv
Jestliže není potřeba do práce nosit pracovní oděv jako ochranný prostředek ani jako stejnokroj, nemusí
zaměstnavatel svým zaměstnancům pracovní oděv hradit a nemůže takový výdaj posuzovat jako daňově uznatelný.